Sabráž (nebo také sabrage) není tipycky svatební hra, ale z vlastní zkušenosti vím, že se jí klidně může stát. Je to velmi zajímavý prvek ve svatebním odpoledni. Jedná se o originální způsob otevírání lahve šampaňského (nebo sektu) šavlí při slavnostních událostech. Jelikož svatbu považuji za jednu z nejslavnostnějších událostí v našich životech, zvolil jsem si tento prvek právě pro svatební veselí.
Prozradím Vám, jak to obvykle dělám já.
Nejprve si připravíme dobře nachlazené šampaňské nebo sekt (v naší zemi posatčí Bohemia sekt, nicméně vždy musí lahev být v klidu v lednici alespoň 24 hodin. Rozhodně neodporučuji těchto 24 hodin nahrazovat dvěmi hodinami v mrazáku!) a dále šavli určenou na sabráž. Tato speciální šavle je jiná v tom, že nemá klasické ostří – to by se o sklo zcela jistě otupilo. Pokud nemáme tuto speciální šavli, můžeme použít klasickou šavli (nebo třeba sekáček) ale sabráž provádíme druhou stranou – TUPOU STRANOU NÁSTROJE :-). Nezapomeneme na skleničky (nejlépe 2 pro novomanžele a jednu pro moderátora.. můžeme přidat třeba další 2 pro svědky.. atd..)
Jelikož se jedná opravdu o slavnostní akt, bylo by vhodné, aby se ho účastnila většina svatebčanů. Svoláme tedy všechny svatebčany na volné prostranství a nezapomeneme na novomanžele. Jako první vysvětlíme, co se bude v následujících minutách dít. Jelikož by nejspíš nebylo tolik zajímavé, provádět sabráž sám, vyzvu ženicha, aby se přidal ke mě přidal.
Můžeme použít větu ve smyslu:“ Vážení novomanželé, milí svatebčané, připravil jsem si pro Vás malé překvapení a sice krátkou instruktáž a praktickou ukázku otevření lahve sektu šavlí, takzvanou sabráž. Prosím pojďte všichni na dvůr a najděte si bezpečné místo, za 2 minuty začínáme. 🙂“
Všichni jsme na dvoře, vše je připraveno. Teď by bylo dobré něco říct na úvod. Já volím obvykle zkrácenou verzi o historii této činnosti: „Jak už jsem Vám říkal, udělám Vám krátkou instruktáž a následně praktickou ukázku sabráže této lahve sektu. Pokud se ženich nebude bát, předvede sabráž potom sám. Sabráž se ve Francii stala oblíbenou v období napoleonských válek, kdy se napoleonským důstojníkům otevřel přístup na celou řadu šlechtických usedlostí. Bylo to krátce po Francouzské revoluci a šavle byla zbraní obávané Napoleonovy jízdy. Vítězné tažení napoleonských armád Evropou jim dávalo řadu důvodů k oslavám, během nichž svými šavlemi otvírali láhve šampaňského. Ostatně Napoleon sám o šampaňském říkal: „Vítězstvím si ho zasloužíme, při porážce ho potřebujeme.„
Jak na sabráž?
Postup je velice jednoduchý. Jelikož je v lahvi tlak větší než 3 atmosféry a sklo láhve je v různých místech různě silné, postačí nám opravdu malý úder šavlí.
- Vybere se těžká šavle s co nejkratším ostřím, mačeta či velký kuchyňský nůž. Popravdě sabráž lze provést i hranou robustnějšího podstavce sklenky na šampaňské.
- Šavle, mačeta či nůž se uchopí do jedné ruky. Aby se uchránilo ostří, používá se často tupá hrana zbraně.
- Láhev se uchopí levou rukou (praváci) za spodek, palec se pro větší bezpečnost vsune do prohloubeniny ve dně, a láhev se drží v úhlu asi 40 stupňů. Odstraní se drátěný košíček (agrafa), najde se šev láhve, jenž se táhne od hrdla ke dnu, a v místě švu se odstraní asi 3 cm široký pruh staniolového krytu.
- Ruka držící láhev se plně natáhne a pravou rukou (praváci) se plynulým rázným sekem zbraně přejede po hrdle láhve v místě švu až k rozšířenému nákružku na konci hrdla. Úder urazí konec hrdla láhve, který i se špuntem odletí pryč. Sek nemusí být veden ani příliš rychle, ani obzvláštní silou. Důležitá je plynulost pohybu.
Bezpečnost
- Konec hrdla láhve se špuntem má ostré hrany, a proto může být nebezpečný. Láhví je proto třeba vždy mířit mimo lidi a zvířata – na bezpečné místo, kde nehrozí ani škody na majetku, jež by tento projektil mohl způsobit.
- Sek šavlí, mačetou či nožem stačí vést jen po délce láhve, aby nedošlo k poranění ruky, která ji drží.
- Japonská katana či wakizaši jsou pro sabráž nevhodné – tvrzené ostří čepele se může při nárazu otupit, zadní část (mune) má trojúhelníkový profil a při seku spíše hrdlo přeskočí. Evropská šavle má tupou hranu pro sabráž vhodnější.
- Pozor, láhev, na níž byla neúspěšně provedena sabráž, bude křehčí než obvykle, a je s ní proto třeba zacházet se zvýšenou opatrností.
- Proud šampaňského, jenž po sabráži vystříkne z láhve, by měl spolehlivě vyplavit všechny případné střepy. Vhodné je mít připravenou sklenku k jeho bezpečnému zachycení.
